OBORA

Obec Obora se nachází v blízkosti dvou známých Chlumů, které se vypínají mezi Černou Horou a Bořitovem. Obora leží přímo na trase oblíbené cyklistické stezky, vedoucí od Černé Hory přes Bořitov, Oboru a Lhotu Rapotinu do Boskovic.

První záznam o  obci pochází z roku 1360.  Jak je psáno v kronice, téhož roku upsal Filip z Letovic na ves manželce 75 hřiven stříbra. Roku 1373 zde měli majetek Sulík z Konice a sirotci po Lambertovi z Rájce, v roce 1379 píše se Vít Sipík z Obory, který tohoto roku prodal majetek svému bratrovi Artlebovi ze Skalice. Ten roku 1382 postoupil tento majetek Ludvíkovi z Ubušína. A zase se vracíme k Vítu Sipíkovi, který zde roku 1385 získal lán od Šebora z Rájce, dále se připomíná ještě v roce 1399. Počátkem XV. století zde měli majetek také páni kunštátští.  a počátkem XVI. století koupil ves Jiřík, farář boskovský a Mikuláš, pekař z Boskovic. Později náležela ves k faře boskovské.

Dne 13. února 2003 byly schváleny obecní symboly, znak a prapor. Černý a bílý pruh v horní části byl převzat z erbu jednoho z majitelů obce Víta Sipíka z Obory, zelená symbolizuje zemědělskou oblast a jsou zde znázorněny i Chlumy a ve spodní části je plástev medu, což znamená rozvinuté včelařství v obci. Ústředním motivem znaku i praporu je strom, který byl převzat z dochované obecní pečeti.

PALEONTOLOGICKÁ NALEZIŠTĚ

Obora se geologicky nachází na území Boskovické brázdy. Tato asi 100 km dlouhá příkopová struktura se táhne od Moravského Krumlova po Moravskou Třebovou. O co je delší, o to je užší. Ve svých nejširších místech má jen kolem 5km.

Mocnost hornin Boskovické brázdy je nejvyšší na rosicku a na letovicku. Zde dosahuje až 3,5 km. Z hornin převládají pískovce, jílovce a prachovce, po okrajích jsou vyvinuta souvrství slepenců. Všechny tyto horniny se usadily před 290 miliony let, v prvohorním útvaru nazývaném perm, v mezihorském údolí protékaném občasnými toky. Klima bylo velmi teplé a proto různá jezera a potůčky brzy vysychaly a při dalších deštích a záplavách překryly živočichy uvízlé v bahně.

Mezi permskou flórou dominovaly jehličnany, stromové plavuně a přesličky. Mezi faunou byly hojně zastoupeni až 1m dlouzí sladkovodní žraloci, různé ryby, krytolebci (obojživelníci podobní dnešním mlokům, dorůstající 40 cm délky) a hmyz.

Amonity nalezené na této lokalitě pocházejí z druhohorního období. Nejznámější z nich, nazývaný Oborja je vystaven v Mineralogickém muzeu v Brně.

Zkamenělý hmyz proslavil Oboru v 60. letech minulého století. Výzkumy prováděné Dr. J. Kukalovou z Přírodovědecké fakulty UK v Praze přinesly řadu nových poznatků o permském hmyzu. Díky tomu se lokalita zařadila po bok světových lokalit jako je Elmo v Kansasu v USA a Kuznětská pánev v Rusku.

Bořitovský Chlum je výjimečný pískovcovými sochami, které zde vytvořil známý sochař-amatér Stanislav Rolínek.

Na návsi obce upoutá návštěvníky zvonice s barokní sochou svatého Jana Nepomuckého, o kousek dál je kulturní dům, který byl postaven po druhé světové válce a postupně byl v padesátých letech rozšiřován. Za výstavbu kulturního domu se zasadil mimo jiné také spisovatel Jaromír Tomeček, autor knihy Lovy beze zbraní. V prostorách kulturního domu bylo uvedeno do provozu pohostinství, které prošlo také mnoha přeměnami až do dnešní podoby, poslední rekonstrukce probíhala ve vnitřních prostorách  v roce 2000. V roce 2002 byla opravena i fasáda a dokončena předzahrádka s příjemným posezením.

Obec Obora má dnes 285 obyvatel. Ze zájmových sdružení zde pracuje Sokol Obora s oddílem malé kopané, aktivní jsou hasiči a jako výjimka na okrese zde pracuje do dnešního dne Český červený kříž.

 

 

 

 

27. 4. Jaroslav

Zítra: Vlastislav

Dne 30.11.2017 byl do sekce Dokumenty svazku SVITAVA vložen návrh rozpočtu svazku na rok 2018.

 

Dne 20. 12. 2017 byl do sekce Dokumenty svazku SVITAVA vložen schválený rozpočet svazku na rok 2018.

Návštěvnost stránek

150601
svazeksvitava_footer.png